---

Vzory podstatných jmen

Vzory středního rodu

    - Můžeme si na ně ukázat zájmenem to (to kuře).
    - Podstatná jména středního rodu se skloňují podle vzoru město, moře, kuře, stavení.

MĚSTO - tvrdý vzor
	č.j.	č.mn.
1. Kdo? Co?	Město	Města
2. Bez koho, čeho?	(Bez) města	(Bez) měst
3. Ke komu, čemu?	(K) městu	(K) městům
4. Pro koho, co?	(Pro) město	(Pro) města
5. Oslovujeme, voláme.	Město!	Města!
6. O kom, o čem?	(O) městě	(O) městech
7. S kým, s čím?	(S) městem	(S) městy

 

MOŘE - měkký vzor
	č.j.	č.mn.
1. Kdo? Co?	Moře	Moře
2. Bez koho, čeho?	(Bez) moře	(Bez) moří
3. Ke komu, čemu?	(K) moři	(K) mořím
4. Pro koho, co?	(Pro) moře	(Pro) moře
5. Oslovujeme, voláme.	Moře!	Moře!
6. O kom, o čem?	(O) moři	(O) mořích
7. S kým, s čím?	(S) mořem	(S) moři

    

KUŘE
	č.j.	č.mn.
1. Kdo? Co?	Kuře	Kuřata
2. Bez koho, čeho?	(Bez) kuřete	(Bez) kuřat
3. Ke komu, čemu?	(Ke) kuřeti	(Ke) kuřatům
4. Pro koho, co?	(Pro) kuře	(Pro) kuřata
5. Oslovujeme, voláme.	Kuře!	Kuřata!
6. O kom, o čem?	(O) kuřeti	(O) kuřatech
7. S kým, s čím?	(S) kuřetem	(S) kuřaty

     

STAVENÍ
	č.j.	č.mn.
1. Kdo? Co?	Stavení	Stavení
2. Bez koho, čeho?	(Bez) stavení	(Bez) stavení
3. Ke komu, čemu?	(Ke) stavení	(Ke) stavením
4. Pro koho, co?	(Pro) stavení	(Pro) stavení
5. Oslovujeme, voláme.	Stavení!	Stavení!
6. O kom, o čem?	(O) stavení	(O) staveních
7. S kým, s čím?	(Se) stavením	(Se) staveními

 

Např.: slovo stěně (skloňuje se podle vzoru kuře)

	č.j.	č.mn.
1. Kdo? Co?	Štěně (Kuře)	Štěňata (Kuřata)
2. Bez koho, čeho?	(Bez) štěněte (kuřete)	(Bez) štěňat (kuřat)
3. Ke komu, čemu?	(Ke) Štěněti (kuřeti)	(Ke) štěňatům (kuřatům)
4. Pro koho, co?	(Pro) Štěně (kuře)	(Pro) štěňata (kuřata)
5. Oslovujeme, voláme.	Štěně! (Kuře!)	Štěňata! (Kuřata!)
6. O kom, o čem?	(O) Štěněti (kuřeti)	(O) štěňatech (kuřatech)
7. S kým, s čím?	(Se) štěnětem (kuřetem)	(Se) štěňaty (kuřaty)

 

POZOR
Některá podstatná jména představují vyjimku a neskloňují se podle svých vzorů. Například některé části těla - oko, ucho, ruka, noha.

Např.: Oko by se mělo skloňovat podle svého vzoru město, ale v množném čísle představuje výjimku.

     č.mn.
    1. Oči     (města)
    2. Očí     (měst)
    3. Očím    (městům) 
    4. Oči       (města)
    5. Oči!      (města!)
    6. Očích      (městech)
    7. Očima     (městy)