FRANCOUZŠTINA
Francouzština - vysvětlení gramatiky
Zájmena
Přivlastňovací zájmena nesamostatná
Přivlastňovací zájmena nesamostatná (Les adjectifs possesifs)
Francouzština rozlišuje přivlastňovací zájmena samostatná a nesamostatná, tedy ta, která se nevyskytují samostatně, ale doprovází podstatné jméno. Známe tyto tvary zájmen:
mužský rod | ženský rod | množné číslo |
mon | ma | mes |
ton | ta | tes |
son | sa | ses |
notre | nos | |
votre | vos | |
leur | leurs |
- Mon, ton, son použijeme vždy v mužském rodě, a to i tehdy, pokud začíná podstatné jméno na samohlásku/němé h. Také podstatná jména ženského rodu začínající na samohlásku si žádají tento tvar. Důvodem je plynulé vázání.
mon stylo | moje pero |
ton vélo | tvoje kolo |
son hôtel | jeho hotel |
mon ami | můj kamarád |
mon amie | moje kamarádka |
Tato zájmena ve spojení se samohláskou/němým h ztrácejí nosovost, neboť dojde k povinnému vázání:
mon [mõ] ale: mon appartement [monapartƏmã]
- Tvary ma, ta, sa se využívají pro podstatná jména ženského rodu, která začínají na souhlásku.
ma robe | moje šaty |
ta bouteille | tvoje láhev |
sa voiture | její auto/jeho auto |
Na třetím příkladě je jasně zřetelné, že se zájmeno řídí rodem podstatného jména, které doprovází, nikoli tedy rodem vlastníka. V takovém případě nám k porozumění poslouží jedině kontext věty.
Nicole arrive. J'aime sa voiture. | Nikol přijíždí. Líbí se mi její auto. |
Michel arrive. J'aime sa voiture. | Michal přijíždí. Líbí se mi jeho auto. |
- Všechny tvary v množném čísle, jakožto i tvary notre, votre, leur v čísle jednotném se pojí se všemi podstatnými jmény nehledě na jejich rod/počáteční hlásku.
mes expériences (F) | moje zkušenosti | ||
tes lunettes (F) | tvoje brýle | ||
ses devoirs (M) | jeho úkoly | ||
nos voisins (M) | naši sousedé | notre voisin | náš soused |
vos opinions (F) | vaše názory | votre opinion | váš názor |
leurs maisons (F) | jejich domy | leur maison | jejich dům |
- Potíže s rozlišením může přinášet dvojice zájmen son/sa – leur:
Luc ne peut pas trouver son pull. | Lukáš nemůže najít svůj svetr. |
Nos voisins ne peuvent pas trouver leur clé. | Naši sousedé nemohou najít své klíče. |
Volba správného zájmena závisí na čísle podmětu věty, resp. komu přivlastňujeme. Je-li vlastníkem jedna osoba, použijeme son/sa, ale pokud je vlastník v množném čísle, volba padne na leur.