---

Skloňování zájmen (Declinación de pronombres)

A1-A2

1.pád	3. pád (complemento  indirecto – CI)	4. pád (complemento  directo - CD)	zájmena s předložkou
yo	me	me	a mí
tú	te	te	a ti
él/usted	le	lo	a él/a usted
ella		la	a ella
nosotros/as	nos	nos	a nosotros/as
vosotros/as	os	os	a vosotros/as
ellos/ustedes	les	los	a ellos/a ustedes
ellas		las	a ellas

Ve španělštině budeme rozlišovat 3. a 4. pád jen pro 3. osobu jednotného i množného čísla. Jak můžete vidět v tabulce, pro ostatní osoby se oba pády shodují:

me             nos te                os

 

Juan me ha visto.	Juan mě viděl. (4.p.)
Me duele la cabeza.	Bolí mě hlava (ve španělštině 3.p.)
Juan la ha visto.	Juan ji viděl.
Le duele la cabeza.	Bolí ho hlava.
A mí me gusta el pescado pero a ellos les gusta la carne.
Já mám ráda ryby, ale oni mají rádi maso. (ve španělštině 3.p. - viz. sloveso gustar)

 

ZÁJMENA S PŘEDLOŽKOU: 
Pro náš 2. pád se ve španělštině použije vždy předložka “de”:

Např.
Este libro es de él.	Tato kniha je jeho.
La casa es de ellos.	Dům je jejich.

 

Ostatní předložky – pády fungují stejně:
¿Qué piensas de mí?	Co si o mně myslíš?
Estas flores son para ti.	Tyhle květiny jsou pro tebe.

    
PŘEDLOŽKA CON + ZÁJMENO 
Zájmeno s předložkou con (v češtině s, nebo 7.pád bez předložky) se skloňuje:

conmigo	con nosotros
contigo	con vosotros
con él, ella, usted	con ellos, ellas, ustedes
Např.
Necesito hablar contigo.	Potřebuju s tebou mluvit.

 

 

(A2-B2)

POSTAVENÍ  A UŽITÍ ZÁJMEN 3. A 4. PÁDU VE VĚTĚ

1. Zájmena ve 3. a 4. pádu stojí PŘED slovesem.

Např.
Veo a Juan.	->	Lo veo.
Vidím Juana.		Vidím ho.
Compro el pan.	->	Lo compras.
Koupím chleba.		Koupím ho.
¿Me lo compras?		Koupíš mi to?
Me gusta Madrid.		Líbí se mi Madrid.

 

2. Nepřímý předmět je ve větě doprovázený zájmenem ve 3. pádě.

Slovesa s podmětem a nepřímým podmětem – zájmeno je před slovesem a nepřímý předmět za předmětem:

Le di un beso a Juan.	Dala jsem pusu Juanovi.
Les regalé un ramo de flores a todas las actrices.	Darovala jsem květiny všem herečkám.

Slovesné vazby s 3. pádem – nepřímý předmět (pokud ho vyjádříme podstatným jménem) bude na začátku věty s předložkou “a” a za ním zájmeno ve 3.p.

A Juan le gusta Madrid.	Juanovi se líbí Madrid.
A mi hermana le duele la cabeza.	Moji sestru bolí hlava.

Pokud změníme slovosled, vyjadřujeme zdůraznění, nebo výjimku:

Madrid le gusta a Juan, no a Pedro.

Madrid se líbí Juanovi, ne Pedrovi.

 

3.  Zájmeno “le” a “les” ve spojení se zájmenem ve 4.p. se změní v “se”:

¿Le compras el regalo a Juan?	Koupíš dárek Juanovi?
Sí, se lo compro (nikdy: Le lo compro.)	Koupím mu ho.
Le envío un paquete a María.	Pošlu balíček Marii.
Se lo envío por correo urgente.	Pošlu jí ho spěšnou poštou.

 

4. Zájmena ve 3. a 4, pádě se připojí za slovesa v infinitivu, rozkazu nebo gerundiu:

Např.
Le quiero comprar un regalo a Juan.	Chci koupit dárek Juanovi.
Quiero regalárselo.	Chci mu ho dát.
Sí, ¡Cómpraselo!	Ano, kup mu ho!
Sí, comprándoselo le darás una bonita sorpresa.	Ano, když mu ho koupíš, hezky ho překvapíš.
Tienes que enviar el paquete a María.	Musíš poslat ten balík Marii.
Tienes que enviárselo por correo urgente.	Musíš jí ho poslat spěšnou poštou.
Envíaselo por correo urgente.	Pošli jí ho spěšnou poštou.
Enviándoselo por correo urgente llegará antes.	Když jí ho pošleš spěšnou poštou, dojde dříve.

Všimněte si, že slovesa přidáním zájmen a s nimi dvou slabik na konec slova, se změní v tzv. “esdrújulas” - slova tří a víceslabičná, s přízvukem na třetí, čtvrté,… slabice od konce. Tato slova se píší vždy s přízvukem: 

dar – dámelo
enviar – envíaselo 

 

5. V případě vazeb s infinitivem mohou zájmena stát před slovesnou vazbou, nebo se připojit za sloveso. Používá se obojí, použití nemá vliv na význam.

Např.
Le quiero comprar un regalo a Juan.	Chci koupit dárek Juanovi.
Quiero regalárselo.	Chci mu ho dát.
Se lo quiero regalar.	Chci mu ho dát.
Tienes que enviar el paquete a María.	Musíš poslat ten balík Marii.
Tienes que enviárselo por correo urgente.	Musíš jí ho poslat spěšnou poštou.
Se lo tienes que enviar por correo urgente.	Musíš jí ho poslat spěšnou poštou.